Benefit roku 2012, Firemní školka

Za místo ve školce se dnes nejeden rodič upíše ďáblu, natož zaměstnavateli. Dětí mnoho, školek málo a rozpočet průměrné české rodiny není stavěn na placení drahých soukromých zařízení. Přesto zatím v ČR funguje jen jedenáct firemních školek, což je zoufale málo.

Pláč a skřípění zubů. Had rodičů a prarodičů, často s robaty v náručí, čeká, než budou v mateřské škole na Albertově připuštěni k formulářům se žádostí o přijetí. „Kdo nemá v okolí trvalé bydliště a dítě předškoláka, stojí tady zbytečně," upozorňuje rovnou ředitelka a emoce začínají pracovat. „Jsem sestra tady vedle z kliniky, když mi holku nevezmete, nemůžu do práce. Hlídání nezaplatím a jsem rozvedená," rozpláče se jedna z matek a další se přidají, sem tam padne i silnější slovo. Vesměs jde o mladé zdravotní sestry z areálu pražské fakultní nemocnice rozesetého na Novém Městě. Nemají štěstí jako jejich kolegyně z nemocnice v Krči nebo Na Homolce, kde naskočili na vlnu firemních školek. V českém legislativním prostředí poněkud dobrodružnou, pro rodiče však úlevnou.

Konkurence machry nepřetáhne

Založit firemní školku není žádná charita. Je to sice chvályhodné a pro společnost prospěšné, zaměstnavatelé ale budují firemní školky především proto, že se jim to vyplatí. Je to totiž výrazný firemní benefit, který na českém pracovním trhu jen tak někdo neposkytuje. Lepší služební auto, notebook nebo mobil nabídne konkurence vašim nejlepším pracovníkům velice snadno, s možností upíchnout dítě ve firemní školce už to tak jednoduché mít nebude. Zvlášť v případě zaměstnankyň s malými dětmi byste jen těžko hledali mocnější nástroj k posílení jejich loajality k firmě a ke zvýšení jejich pracovního výkonu. Potvrzuje to i psycholožka pohybující se mezi Prahou a Stockholmem Lenka Sköld. „Systém firemních školek je ve Švédsku dobře propracovaný, a pokud vím, inspirovaly se jím i některé společnosti v České republice. Pracovala jsem jako konzultantka několika švédských školek a zjistila přitom jednu věc. Pokud se firemní školky udrží na malém počtu dětí ve třídách, významně se snižuje jejich stres přenášený na matky a ty se potom lépe soustředí na práci."

Založit firemní školku není žádná charita. Zaměstnavatelé je budují především proto, že se jim to vyplatí.

Cesta k daňovým úlevám otevřena

Založit firemní mateřskou školu v Česku, to vyžaduje sílu a chuť prodrat se změtí paragrafů, sáhnout do firemního rozpočtu, vydupat od státu registraci do sítě škol a stanovit přijatelné školné. Podporu zřizovatelům přinesla od 1. ledna tohoto roku novela školského zákona č. 561/2004 Sb., v níž stát po letech váhání uzákonil daňové zvýhodnění nákladů firemních školek, pokud byly zřízeny v souladu se školským zákonem. Kromě daňové úlevy mají v takovém případě nárok na státní dotaci (viz box Model financování). „Pro firemní školky platí stejné podmínky jako pro soukromé mateřské školy. Aby mohly získat od ministerstva školství dotaci čili normativ na žáka, který je určen na platy pedagogů, musí být zapsány ve školském rejstříku," vysvětluje Jana Holíková z odboru vnějších vztahů ministerstva školství a pokračuje ve výčtu dalších pravidel. „Firmy mohou při přijímání dětí do svých školek upřednostnit děti svých zaměstnanců a přizpůsobit provoz jejich potřebám. Firemní školky rovněž nebudou omezovány stanovením minimálního počtu dětí." Všechny zákonné normy vedoucí k zapsání do rejstříku ministerstvo uvádí na svých internetových stránkách www.msmt.cz v sekci předškolní vzdělávání. 

Získat akreditaci je dřina

Optimismus pramenící z uzákonění finanční podpory státu ovšem tlumí zkušenosti z praxe. „Dle vyjádření ministerstva financí je akreditovaná školka daňově uznatelný náklad, ale z vlastní zkušenosti můžeme říci, že tato daňová výhoda zatím nevyváží starosti a problémy s akreditací," upozorňuje zakladatelka pražské obecně prospěšné společnosti Dům pro motýlky Klára Tomková, která se jako první v Česku vydala na tenký led získávání státní podpory při zřizování firemních školek. „Je užitečné požádat o pomoc například Asociaci provozovatelů firemních a soukromých školek, jejímiž jsme spoluzakladateli, u státních organizací totiž příliš nepochodíte. Pokud by se společnost rozhodla firemní školku zakládat sama, rozhodně se její otevření dost protáhne, než se sama probojuje legislativou," vysvětluje Klára Tomková a hned nabízí praktickou radu: „Většině firem doporučujeme založit školku jako neakreditovanou a o akreditaci si případně zažádat v průběhu prvního roku provozu."

Česká cesta

„Před časem jsem o zřízení firemní školky uvažovala, a to nejen kvůli nedostatku míst pro děti," připouští ředitelkamateřské školy ve Varnsdorfu Vlasta Tarnóczyová. „Naše školka byla ve vile bývalého továrníka a hrozilo, že město neodolá lukrativní nabídce a prodá ji. Obrátila jsem se proto na zdejší silný průmyslový podnik a o firemní školce jsme uvažovali, firma ale začala stagnovat a ze záměru sešlo. Navíc město na české poměry překvapilo, vilu opravilo a školku zachovalo," vzpomíná energická ředitelka. Varnsdorfští radní ji nakonec překvapili vlastně dvakrát. Rozhodli totiž, že jedna mateřská škola stojící před zavřením bude sloužit jako firemní pro zaměstnance úřadu, což umožňuje § 34 již zmiňovaného zákona 561/2004 Sb. „Podle mého názoru je zajímavým řešením právě spojit mateřské školy zřizované obcemi s firmami, které by se podílely na provozních nákladech a na investicích," míní ředitelka Tarnóczyová a není v tom sama.
Mateřinkových symbióz, kdy se firma připojí k jinému zřizovateli a projekt financují společně, přibývá a nejedou v tom jenom úřady. „Matkami" jsou přitom častěji než školky obecní ty soukromé - loni jich fungovalo už na sto padesát. Spojením s konkrétní firmou a při zapojení dotací a daňových úlev se soukromým školkám může podařit srazit školkovné i o více než šedesát procent. Většinou se pak poplatek pohybuje kolem dvou tisíc až patnácti set korun jako například ve firemní mateřské škole Lvíčata při ČVUT. Když si ji můžou dovolit zaměstnanci vysoké školy, kde platy rozhodně nestoupají do závratných výšin, je to jistě cena přijatelná.

Model financování

Státní dotace fungují jako základ, doplňkové zdroje poskytuje zřizovatel, rodiče a granty, jako jsou evropské dotace. V prvním roce mohou firemní školky počítat s 60 procenty dotace na žáka, v letech dalších až se 100 procenty za předpokladu, že plní zákonné podmínky, tedy že vydrží tlak hygienika a nepopudí Českou školní inspekci. Tak jako ostatní školské subjekty v rejstříku se musejí řídit Rámcovým vzdělávacím programem, což by neměl být problém, a zajišťovat kvalifikovaný personál, což už zejména mimo velká města problém je, protože kvalifikovaných a kvalitních pedagogů není na trhu zrovna nadbytek.

text: Jana Trundová, foto: Profimedia.cz

zdroj: https://bizzone.vodafone.cz/cs/byznys-a-lide/benefit-roku-2012-firemni-skolka-127.shtml